V potlačené lásce se skrývá naše životní síla

egeslider

Hudba se nás velmi dotýká, daleko víc než jakákoliv slova. A nedá se nijak zmanipulovat, protože to, co k nám skrze ni mluví, je naše vnitřní pravda. Je neuvěřitelné, jak přesně dokáže odrážet to, co jsme ve svém dospívání prožívali nebo po čem jsme toužili. — říká Grace Wallem o své práci s esenciálními tématy eros-geny-etika.

Na semináři má každý účastník svoji osobní konstelaci v rezonančním poli hudby, kterou si sám vybere. Vhodná je hudba z puberty a dospívání, která v nás probouzí silné emoce. Je to doba, kdy jsme silně spojeni se svým já a životní jiskrou a seminář nám pomáhá vrátit se zpět k této živoucí energii. Pokud ji nežijeme, nevyužíváme své osobní dary a nejsme na cestě životního poslání, může nám to přinést stejné problémy jako přinášejí osobní traumata a zranění z minulosti.

Grace Wallem a její kolegyně Mona Lisou Boyesen, spoluzakladatelka biodynamické psychoterapie, která pracuje s energiemi těla od úrovně svalů a vaziva po jemnohmotnou energii aurického těla, více odhalují v následujícím rozhovoru (2014, Rina Komorádová pro Maitrea).

V potlačené lásce se skrývá naše životní síla

„Čtyřicet procent našich psychických potíží pochází ze zákazů – „Buď takový!“, „Nebuď takový!“ – šedesát procent je způsobeno potlačenou energií lásky, která se touží projevit, ale my ji v sobě ze strachu zadržujeme,“ říkají o bodyterapii a semináři Erogenetic lektorky Mona Lisa Boyesen a Gussie Grace Wallem.

Jste lektorkami semináře Erogenetic. Co je to za seminář?

Grace (G): Začala bych významem samotného slova, který je složeninou tří slov: Eros znamená touhu, lásku a život, gen odkazuje na naše geny, jemněhmotnou substanci, se kterou se všichni rodíme, a slovo etika poukazuje na etiku vlastní každému z nás, se kterou přicházíme na svět. Také bychom ji mohli nazvat spiritualitou. Všechny tři jsou navzájem provázané, respektive eros a etika, spiritualita se spojují v genech, v nás. (ukáže rukou do oblasti svého srdce)

Jak si tedy seminář představit v praxi?

G: Probíhá v menším počtu účastníků, dvanáct, třináct, abychom se mohly dostatečně věnovat každému. Každý si přinese svou oblíbenou hudbu z období dospívání, protože právě toto období je obdobím obrovské transformace. Už nejsme dítě, ale ještě nejsme dospělý. Charakteristické expanzí životní síly a obrovské touhy. Protože jsme ale třeba utrpěli nejrůznější zranění, zavřeli jsme ji hluboko do sebe a ohradili ji, aby nemohla ven. A tak žijeme takříkajíc na půl plynu.

Mona Lisa (ML): Pracujeme metodou systemických konstelací, ale jdeme za ně. V určitém okamžiku pustíme oblíbenou hudbu toho, s kým se právě pracuje. A pouštíme ji opakovaně, protože nás vrací k našim vzpomínkám, k našim hlubokým pocitům osamocení a touhy, vrací nás k sobě a ke všemu, co jsme uvnitř sebe uzavřeli. Právě zde se totiž skrývá jeden z našich zdrojů životní síly, který nepoužíváme.

Zmínila jste hudbu. Tento seminář se také popisuje jako kombinace receptivní muzikoterapie a body-psychoterapie. Jakou roli v něm tedy hraje hudba?

G: Jednu z těch nejdůležitějších! Hudba se nás velmi dotýká, daleko víc než jakákoliv slova. A nedá se nijak zmanipulovat, protože to, co k nám skrze ni mluví, je naše vnitřní pravda. Je neuvěřitelné, jak přesně dokáže odrážet to, co jsme ve svém dospívání prožívali nebo po čem jsme toužili. A díky této její schopnosti rezonovat s naším srdcem představuje jeden z nástrojů, jak se znovu dostat ke svému zdroji životní síly, jak ho znovu „pozvat“ do svého života.

ML: Hudba s námi totiž rezonuje nejenom na melodie a  rytmu, ale dokonce i textu písní. V hudbě je ukryté všechno: naše obrovská touha po lásce, kráse a radosti, která nebyla vyslyšena a přijata nebo byla dokonce odmítnuta. Odtud pramení pocity hlubokého zoufalství a osamělosti, naše utrpení z procitnutí z iluzí o romantické lásce, zklamání a revolta, téma nesmrtelnosti a také smrti… Výsledkem této směsice pocitů je ale jeden z našich zásadních zdrojů životní síly.

G: Pracovaly jsme například s paní, která přišla s hlubokým celoživotním smutkem a pocitem, že se jí nic nedaří, že prožívá pouze temná období, že v jejím životě vůbec není slunce. Začaly jsme pracovat a pustily její vybranou píseň. A sálem zazněla slova písně: „Ach, slunce, nikdy ke mně nepřicházíš…“ To bylo neuvěřitelné, naprosto přesně to zapadalo! Všem nám začaly téct slzy. A tak se to prostě děje…

Není ale ono uzavření se od zdroje životní síly v dospívání pouze pokračováním a jakýmsi potvrzením daleko hlubšího zranění pocházejícího z raného dětství nebo z období porodu?

ML: Může to tak být. Okamžik narození a raného dětství jsou velmi důležitá období lidského života. Právě tehdy, od svých rodičů či vychovatelů, získáváme vzorce toho, jak – podle nich – vypadá láska. Tento vzorec si pak neseme s sebou a jsme zklamáni pokaždé, když mu naše zkušenosti neodpovídají.

G: Jak říkáte, vliv může mít prenatální vývoj, okamžik porodu a rané dětství – ale nejenom ony. Řadu věcí si můžeme nést i z předešlých životů…Každý dílek v celém obraze je důležitý a naopak nikdy nemůžeme říct: „Nic není důležité…“ Takže jde-li například o nějaké karmické téma, tak i když dítě prožije nádherný porod a po narození se mu dostává obrovské množství lásky a pozornosti rodičů, je to tam stále přítomné, jakoby paralelně. A proto se mu mohou nějaké potíže neustále opakovat, i když netuší, co za tím stojí, když „přeci měl tak krásný porod a dětství…“

Erogenetic se sice primárně věnuje našemu vnitřnímu zdroji nevyužité energie, současně se ale silně dotýká partnerských vztahů a vztahů obecně…

ML: … a má to svůj důvod. V partnerském vztahu je totiž jakýkoliv vnitřní konflikt daleko lépe vidět, a to umožňuje lidem se „probudit“. Uvidět, kde v sobě mají jaké nedořešené téma a jaké potřeby z dětství stále nemají naplněné. Na druhou stranu ale nemusíme za každou cenu vstupovat do partnerského vztahu jenom proto, abychom je uviděli.

Co musíme udělat, je otevřít se romantice a lásce uvnitř nás. Jungiánská psychologie k pojmenování používá názvy animus-anima, východní nauky jin-jang, ale obecně to je jakýkoliv magnetismus mezi dvěma opačnými póly. Jakmile je do sebe integrujeme a dosáhneme jejich rovnováhy, začneme tuto energii života žít a také sdílet s ostatními, se svými partnery a rodinami.

G: Lidé nejsou určeni k tomu, aby žili sami. Vztahy jsou tedy základem všeho: Náš vztah k naší současné rodině, k rodině, ze které pocházíme, náš vztah ke stvořiteli… A v tom jde také o to najít svůj střed, zároveň přijmout život v dualitě a zůstat s ním ve vztahu „flirtování“ místo toho s ním bojovat a být v „konfliktu“. (anglická slovní hříčka con-flirt versus con-flict, pozn.aut.) Flirtovat se vším, co je uvnitř i vně, se životem samotným. Nechat proudit tuto energii, která není ničím jiným než ryzí energií života a živoucnosti!

Všichni máme tento proud v sobě, jen jsme se mu někde po cestě životem zavřeli.

G: Uvedu jednoduchý příklad: Sedmiletá holčička se oblékne do hezkých šatiček a přijde za svým tátou. „Podívej, tati, že mi to sluší….?“ šťastně se před ním točí. Jenže otec zrovna nemá čas nebo má starosti v práci a oboří se na ni: „To je děsné, vypadáš hrozně..!“ Dívenka se stáhne do sebe a uzavře, aby nemusela cítit bolest z odmítnutí. A později, i když je to hezká žena, ztratí zájem hezky se oblékat. Nebo bude mít problém cítit se a přijmout sama sebe jako ženu. A když jí nějaký muž řekne, že jí to sluší, tak to nepřijme: „Ale prosím tě, to říkáš jen tak…“ Nebo si bude myslet, že po ní něco “na oplátku” chce.

A přitom jediné, co tehdy potřebovala, byly dvě vteřiny pozornosti jejího otce. Nic víc. Potřebovala, aby její táta rezonoval s tím, co cítila ona. Vyjádřeno slovy: „Aaaah, vypadáš nádherně, tak ti to sluší…“

ML: Na semináři se, také díky hudbě, velmi rychle dostaneme do okamžiku, jak daná situace proběhla. A tehdy se dotyčného zeptáme, jak si on sám přeje, aby tehdy proběhla. Silným prvkem je také samotná skupina účastníků a její síla, nejvíc samozřejmě zástupci stojící v dané konstelaci. A jak jsem říkala na začátku, hudbu několikrát opakujeme, aby se dotyčného dotkla skutečně velmi hluboko a pomohla mu se otevřít na existenční i spirituální rovině.

G: Nevyhýbáme se problému, ale zároveň se na něj nefixujeme. Vnímáme ho a snažíme se najít, jak ho vyřešit – za pomoci hudby a také díky obrovské touze po lásce. Bez lásky se nedá žít. To není klišé z písniček, ale skutečnost. A problém nenastává jenom tehdy, když lásku nedostáváme od druhých, ale také tehdy, když ji nemůžeme plně projevit…

ML: … Vezměte si, že čtyřicet procent všech neuróz pochází z restrikcí – „Buď takový!“, „Nebuď takový!“, „Tohle nedělej!“, „Udělej to takhle!“ – a šedesát procent je způsobenou potlačenou energií lásky a potlačením jejích impulsů, která se touží projevit, ale my ji v sobě ze strachu zadržujeme!

Co podle vás stojí za tímto strachem?

ML: Nejsme Freudiánky, ale vycházíme z Freuda a jeho teorie Oidipova a Elektřina komplexu. Freud tvrdí, že dítěti k naplnění stačí, aby ho rodič opačného pohlaví „viděl“, uznal, jak popisovala Grace, a rodič stejného pohlaví na to nežárlil. My jdeme dál v tom, že vnímáme, že tento komplex patří rodičům dítěte, kteří ho na své dítě pouze přenášejí, takže je to potom jejich dítě, kdo se stává středem konfliktu.

G: Ze strachu před odmítavou reakcí rodiče stejného pohlaví má potom dítě strach projevit svou lásku a touhu po rodiči opačného pohlaví. Tak ji v sobě jednoduše potlačí, čímž v sobě potlačí obrovský zdroj životní energie. V období puberty se děje to samé a pak přichází dospělost… A stejný vzorec se neustále opakuje. My se snažíme najít způsob, jak žít svůj život naplno a bez neuróz.

ML: Během tohoto procesu pracujeme s částí nás samých, kterou nazýváme vnitřní dítě nebo také zlaté jádro, primární jádro. Je to vlastně náš vlastní potenciál. Říká se, že z poloviny jsme podmíněni naším otcem a jeho předky a z poloviny naší matkou a jejími předky. Podle mě to je spíš třetina a třetina – a zbývajících čtyřicet procent je naše vlastní jádro zcela nezávislé na jakékoliv podmíněnosti. A o co v bodyterapii Erogenetic také jde, je umožnit této části se projevit a dovolit jí, aby skrze nás žila.


 

Rádi byste získali se systémem Erogenetic osobni zkušenost?  Přihlaste se na konstelační seminář Erogenetic. Je to volný a hluboký proces pracující se stavebními kameny našeho života, otevírající cestu naší lásce, vášni a životnímu poslání. Využívají se prvky konstelací i emoce a tělové pocity, které se objeví v rezonanci s hudbou.

Jste nebo chcete být profesionály a zajímá Vás propojení těla a psychiky?  Přečtěte si více o výcviku Erogenetic. Informace a vlastní zkušenost získáte také na úvodním víkendu k výcviku.

Chcete poznat Erogenetic, ale nemáte moc volného času?  Přihlaste se na prožitkový večer Erogenetic v Praze.