Přátelé jsou velkou součástí našeho života. Prožíváme s nimi spostu pěkného času, ale přichází i zklamání, podobně jako v partnerských vztazích není celou dobu slunečno.

Kdy nám přátelství přináší radost a kdy naopak zatěžuje? Co vše můžeme od přátel chtít a očekávat?

Jak se pozná ten pravý přítel,
když přijde těžká situace?

Osho:

Otázka je položena špatným koncem. Neptejte se „kdo je mým skutečným přítelem“, ale „Jsem já skutečným přítelem druhým?“ To je ten správný dotaz. Proč se zatěžujete ostatními, zda jsou dobrými přáteli či ne?

Je rčení: v nouzi poznáš přítele. Ale je v něm skryta nenasytnost a závislost. Není to přátelství, není to láska. Potřebujete druhého použít, je pro Vás prostředkem k něčemu, ale nikdo není prostředkem, každý človek je sám sobě cílem. Proč se tedy strachovat kdo je tím pravým přítelem?

‚Přátelství‘ není tak vysoko, zatímco ‚přátelskost‘ se pozvedá k měsíci, ke slunci, protože ‚přátelství‘ je z mysli. Je omezující –  můžete být kamarádi pouze s pár lidmi. Ale přátelskost je rozsáhlá. Můžete být přátelští ke stromům, horám, hvězdám. Přátelství v sobě skrývá pouto. Přátelskost je svoboda – nejste zavislí. Přátelství se zaměřuje na předmět, přátelskost je Vaše láska sdílená bez podmínek s celou existencí.