Od velblouda ke lvovi
Člověk se rodí nevinný, stejně jako je nevinná příroda, hory, lesy, ptáci… je v tom určitá krása opravdovosti, klidu, míru. Když jdeme do hor, okamžitě na nás ten klid sestoupí.
Není zde ale vědomí sebe sama. Dítě je autentické, ale nerozumí a neumí obsáhnout sama sebe. Proto je také závislé na rodičích. Proto si začne budovat společně se vztahy a sociáními vazbami loajalitu k společnosti na úkor sebe. Vzniká ego sebepopření a přizpůsobení se.
Nietsche ho nazývá velbloudem. Je to běžný produktivní člověk, který zná své místo ve společnosti a když se ho zeptáte kdo je, odpoví vám, že je právník, doktor, čech, sparťan nebo slávista – je identifikovaný se svou „tlupou“. Tohle se smí a tohle ne, věci se dělají takhle. Realizuje se v práci, vydělávání peněz a jejich utrácení. Je to ideální článek dnešní společnosti.
Ve chvíli kdy tento sebeobraz získává trhliny rodí se lev. Přichází „Ne!“ a začíná velký boj. Všechny tradiční hodnoty postupně ztrácí smysl. Je to období vzdoru, vlastní cesty, hledání svobody a vlastní autenticity. Revoluce! Příval nevídané svobody a energie, ale také chaosu a nejistoty. Ego je na vrcholu.
V tomto okamžiku je člověk nejzranitelnější. Hrozí pád, desintegrace osobnosti, vězení věčného revolucionáře, tak jako se stalo osudným mnoha velkým lidem, mimo jiné i Nietschemu. Ego je veliké, podpořené nabytou pravdou, a je těžké zahlédnout opět sama sebe.
Osho v té chvíli mluví o meditaci. Svoboda se potká s kvalitami vnitřního dítěte, jemností, nasloucháním, vnímáním, prostým bytím. Pak je možný vzlet na křídlech svobody.